Jak (ne)jednat se sebevrahem
Když se vyskytnete poblíž někoho, kdo má sebevražedné úmysly na základě momentálního impulsu (zkratkovitá sebevražda) nebo např. opilosti, dostupnými prostředky mu v jednání co nejrychleji zabraňte. Později vám nejspíš bude hodně vděčný.
Jiný přístup je třeba zvolit u člověka, který se k sebevraždě rozhodl po podrobném uvážení (bilanční sebevražda). Takového případu se týká následující text:
Co (pokud možno) dělat:
- Zachovat klid
- Zavolat pomoc – policii (158, 112) nebo záchranku (155, 112)
- Navázat s dotyčným kontakt
- Udržet kontakt co nejdéle
- Zapříst hovor na téma, které zajímá toho člověka
- Vžít se do jeho situace
- Nechat ho co nejvíc mluvit, lehce se dotazovat – „a co bylo dál?“, „co jste dělal potom, jak vám bylo?“
- Pružně a reagovat – třeba když suicidant řekne „Nemyslete si, že mi to rozmluvíte“, odpovědět: „To je v pohodě, jenom si chci poslechnout váš příběh.“
- Projevovat mu pochopení – „to vás fakt muselo naštvat“, „to se vám nedivím“, „to bych snad sám ani nevydržel“
V ideálním případě se ponoříte za potenciálním sebevrahem až na jeho dno – lapidárně řečeno do celého jeho srabu, takže až později půjdete domů, budete úplně vyřízený/á, jako by o život šlo nejen jemu, ale i vám.
Co nedělat a neříkat:
- Brát celou věc jako kovbojku
- Zbytečně „vyšilovat“ a dramatizovat
- Prvoplánově ho od sebevraždy odrazovat – „nedělejte to“
- Moralizovat – „život jste si nedal, nemůžete si ho vzít“
- Bagatelizovat starosti dotyčného – „to není tak strašné, to já…“, „…a kvůli tomu se chcete zabít?“
- Uklidňovat stylem „zase bude líp“, „ráno moudřejší večera“
- Provokovat výčitky svědomí – „Co vaše děti/manželka/rodina? Hrozně jim ublížíte.“
- Povzbuzovat k dokonání sebevraždy – někdy to sice může odradit, ale tohle přísluší jen vyškoleným odborníkům, kteří poznají vhodnou situaci
PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz
Umíte to s emocemi? Nejlepší online test v ČR, který vám to prozradí: