Když se vyskytnete poblíž někoho, kdo má sebevražedné úmysly na základě momentálního impulsu (zkratkovitá sebevražda) nebo např. opilosti, dostupnými prostředky mu v jednání co nejrychleji zabraňte. Později vám nejspíš bude hodně vděčný.
Jiný přístup je třeba zvolit u člověka, který se k sebevraždě rozhodl po podrobném uvážení (bilanční sebevražda). Takového případu se týká následující text:

Co (pokud možno) dělat:

  • Zachovat klid
  • Zavolat pomoc – policii (158, 112) nebo záchranku (155, 112)
  • Navázat s dotyčným kontakt
  • Udržet kontakt co nejdéle
  • Zapříst hovor na téma, které zajímá toho člověka
  • Vžít se do jeho situace
  • Nechat ho co nejvíc mluvit, lehce se dotazovat – „a co bylo dál?“, „co jste dělal potom, jak vám bylo?“
  • Pružně a reagovat – třeba když suicidant řekne „Nemyslete si, že mi to rozmluvíte“, odpovědět: „To je v pohodě, jenom si chci poslechnout váš příběh.“
  • Projevovat mu pochopení – „to vás fakt muselo naštvat“, „to se vám nedivím“, „to bych snad sám ani nevydržel“

V ideálním případě se ponoříte za potenciálním sebevrahem až na jeho dno – lapidárně řečeno do celého jeho srabu, takže až později půjdete domů, budete úplně vyřízený/á, jako by o život šlo nejen jemu, ale i vám.

Co nedělat a neříkat:

  • Brát celou věc jako kovbojku
  • Zbytečně „vyšilovat“ a dramatizovat
  • Prvoplánově ho od sebevraždy odrazovat – „nedělejte to“
  • Moralizovat – „život jste si nedal, nemůžete si ho vzít“
  • Bagatelizovat starosti dotyčného – „to není tak strašné, to já…“, „…a kvůli tomu se chcete zabít?“
  • Uklidňovat stylem „zase bude líp“, „ráno moudřejší večera“
  • Provokovat výčitky svědomí – „Co vaše děti/manželka/rodina? Hrozně jim ublížíte.“
  • Povzbuzovat k dokonání sebevraždy – někdy to sice může odradit, ale tohle přísluší jen vyškoleným odborníkům, kteří poznají vhodnou situaci

PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz

Umíte to s emocemi? Nejlepší online test v ČR, který vám to prozradí:

test emoční inteligence