Sebevražednost u dětí a adolescentů
U dětí do patnácti let jsou, alespoň pokud jde o západní společnosti, dokonané sebevraždy nepříliš častým jevem – v ČR takto např. v roce 1998 ukončilo svůj život devět dětí. Jde často o impulzivní rozhodnutí a snahu vyřešit nějakou subjektivně závažnou událost (špatné vysvědčení apod.).
Například v Číně nebo Thajsku byly (a možná stále jsou) ne právě vzácným jevem sebevraždy páchané dětmi kvůli utrpení prožívanému v důsledku nedobrovolného pobytu v nevěstincích. Jižní Korea a Japonsko se zase potýkají s problematikou dětských suicidantů kvůli vysoce konkurenčnímu školnímu prostředí a obrovských nárocích na děti. Pro nás je to nepředstavitelné, že děti se tam ze školy vracejí až v noci, učí se prakticky celý svůj „volný čas“ a do školy chodí i o prázdninách – prázdniny jsou tam totiž jen pro učitele. Celou dobu jsou děti přísně bodované. Některé z dětí, které tento tlak neunesou, si vezmou život.
Ale zpět do ČR: Během adolescence množství dokonaných sebevražd i pokusů dramaticky přibývá, a to jak ve srovnání s předchozím vývojovým obdobím, tak i ve srovnání s minulými desetiletími. Jestliže bylo v ČR v r. 1998 devět dětských suicidantů, mezi adolescenty (15-19 let) bylo ve stejném období zjištěno 57 dokonaných sebevražd. Celkový počet dětských a adolescentních sebevražd může být však podhodnocený, protože ze společenských a jiných důvodů bývá tlak na to, aby byla smrt klasifikována jako nehoda.
Pokud jde o motivy sebevražedného jednání, jsou to nejčastěji rodinné konflikty (asi třetina případů), partnerské a školní problémy. Obecně je často nacházena problematicky fungující nebo rozpadlá rodina, alkoholismus v rodině, psychiatrická onemocnění, poruchy vývoje osobnosti, poruchy chování, poruchy příjmu potravy, šikanování aj.
PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz
MP3 relaxační nahrávky – jednu si na ukázku stáhněte zdarma:
