Statistiky sebevražednosti
Sebevraždy u nás tvoří cca 1,5% celkového počtu úmrtí. V ČR se ročně stane kolem 1600 dokonaných sebevražd (což je každých 5-6 hodin jedna sebevražda) s tím, že je zde mírná tendence ke snižování. V historii měření (od roku 1876) bylo nejvíce sebevražd v roce 1934, a to přes 4000 (nejspíš lze dát do souvislosti s politicko-ekonomickým vývojem).
Nedokonaných sebevražd (tzv. demonstračních sebevražd a sebevražedných pokusů) je asi 5x více, než sebevražd dokonaných.
Muži končí svůj život sebevraždou 4-5x častěji než ženy. Část tohoto rozdílu lze přičíst na vrub faktu, že muži volí účinnější metody.
V populaci podle věku počet sebevražd narůstá a naprostého vrcholu dosahuje kolem veku 50 let; pak klesá a znovu, ovšem jen mírně, roste ve věkové skupině 70-80 let.
Zhruba 60% sebevrahů volí jako způsob smrti oběšení, následuje zastřelení se, otrava a skok z výšky. Na tyto čtyři způsoby připadá asi 90% všech sebevražd. Ve zbylých 10% jde převážně o sebevraždu ostrým předmětem, skokem pod auto, lehnutím pod vlak a utopením. Oběšení volí častěji muži než ženy; ty se naopak častěji než muži otráví. Otrava léky ale patří k těm méně „efektivním“ způsobům sebevraždy, takže mnohé končí v kolonce „pokus“ (viz též rozdíl v počtu sebevrahů-mužů a žen).
Nejhorším dnem z tohoto pohledu je suverénně 1. leden, což by mohlo souviset s bilancováním a rekapitulací minulého roku a vyhlídkami do roku následujícího, často zvýrazněnými alkoholem.
Pokud jde o roční období, nejvíce sebevražd bývá kolem dubna – jejich počet roste od ledna, v dubnu dosahuje maximum a od května klesá. Možná překvapivě je stabilně nejméně sebevražd v prosinci. Nepotvrzují se tedy předpoklady o tragických osudech osamělých lidí kolem Vánoc a naopak všestranného optimismu z přicházejícího jara. Na mnoho lidí může taková ta jarní rozjásanost působit velmi depresivně a staví je do izolace vůči těm ostatním, radujícím se. Nejhorším dnem z tohoto pohledu je suverénně 1. leden, což by mohlo souviset s bilancováním a rekapitulací minulého roku a vyhlídkami do roku následujícího, často zvýrazněnými alkoholem.
Nejvíce sebevražd se stane v pondělí, nejméně v sobotu.
Velikost obce (města) nemá na počet sebevražd výraznější vliv.
Pokud jde o vzdělání, celá polovina sebevražd připadá na vyučené jedince, následují lidé se základním vzděláním, pak s úplným středním a nejméně sebevražd je ve vysokoškolsky vzdělané populaci (5% celkového počtu sebevražd).
Co se týká jednotlivých států, nejvíce sebevražd připadá na Litvu, Rusko, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Dánsko, Finsko, Japonsko, Ukrajinu, ale i Švýcarsko – tedy převážně východní a severní státy. Naopak méně sebevražd je evidováno směrem na jih a západ – v Portugalsku, Španělsku, Anglii, Řecku, Gruzii a v Arménii. Tyto rozdíly se vysvětlují délkou slunečního svitu a komfortností ekonomicko-společenských poměrů.
PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz
Jak vám funguje pozornost, paměť a myšlení? Zjistíte tady:
